Ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác: Zmrzlíci, kteří (ne)odpouštějí
Každý rok v polovině května se české zahrádkářské komunity, chalupáři i milovníci pelargonií semknou v tiché modlitbě a sledování meteorologických radarů. Proč? Protože přicházejí oni – tři mraziví jezdci květnového apokalyptického tria: Pankrác, Servác a Bonifác. Tihle hoši nejsou žádní romantici s růží v ruce, ale spíš se sekerou na květiny.
Kdo jsou Ledoví muži?
Pankrác, Servác a Bonifác jsou svatí muži, jejichž svátky slavíme 12., 13. a 14. května. V českém kalendáři jsou jako varování vytesáni vedle sebe, aby si je žádný pěstitel nezaměnil. Lidová moudrost praví, že právě tito tři přinášejí do jinak už jarního května nečekaný (a velmi nechtěný) návrat zimy. S nimi se často objevují přízemní mrazíky, které dokáží zlikvidovat pečlivě vysazenou úrodu stejně rychle, jako špatně nastavená sekačka likviduje trávník.
Aby toho nebylo málo, někdy se k nim ještě přidává „paní zima“ jménem Žofie, která má svátek 15. května a občas přijde dát závěrečný mrazivý políček.
Kde se to vzalo, že nám tito tři znepříjemňují jaro?
Pověst o ledových mužích má kořeny hluboko v evropské tradici. Naši předkové si totiž všimli, že právě kolem poloviny května často přichází náhlé ochlazení, které může být dost zrádné. Jelikož byli víc napojeni na přírodu než na data v mobilu, začali si tuto nebezpečnou dobu spojovat s konkrétními dny a svatými – a tak vznikla tradice Ledových mužů.
Dnes už víme, že jde o meteorologický jev způsobený pohybem studeného vzduchu ze severu, který má tendenci se v tomto období vracet. Jinými slovy: příroda nám říká „neblázni, sází se až po Bonifácovi“.
Jak to říkají naši předkové: Pranostiky
Češi, jako národ se silně vyvinutým smyslem pro humor i sarkasmus, zanechali o Ledových mužích mnoho rýmovaných i nerýmovaných varování. Tady je několik z těch nejvýstižnějších:
„Pankrác, Servác, Bonifác – tři ledoví muži, přinesou chladno a ošklivé mraky do truhlíku.“
„Před Servácem není léta, po Bonifáci s mrazy veta.“
„Pankrác sází hrách, ale často ho taky přemrzne.“
„Zmrzlí muži šatí louky do jinovatky.“
Pranostiky byly a stále jsou jakýmsi lidovým meteorologickým kalendářem. A i když moderní meteorologové na ně často koukají skrz prsty, není výjimkou, že se přesně trefí.
Jak je to jinde ve světě?
Ledoví muži nejsou jen specialita českého kalendáře. V podobné formě se objevují i v jiných evropských zemích:
Německo: „Eisheilige“ – „Ledoví svatí“. Tamní verze zahrnuje i svatého Mamerze, Pankráce, Serváce, Bonifáce a Sofii, známou jako „kalte Sophie“.
Francie: „Saints de glace“ – v překladu „ledoví svatí“. Francouzi také doporučují nezačínat s výsadbou citlivých rostlin před 15. květnem.
Itálie: I Italové mají své „Santi di Ghiaccio“, i když je berou víc s úsměvem – podobně jako my, když si po ránu oškrabáváme námrazu z čelního skla.
Všude je ale společným jmenovatelem jeden fakt – trpělivost je jarní ctnost, a kdo ji nemá, často sklízí mráz místo ředkviček.
Co dělat, když přijdou Zmrzlí muži?
Nejlepší rada zní: počkat. I když vás svrbí prsty a nový zahradní gril volá po otevření, dejte raději přednost plánování a péči o truhlíky v bezpečí skleníku. Až po 15. květnu (tedy po Žofii), je většinou riziko mrazíků minimální. A pokud vás láká oslava, klidně si udělejte tematickou „Zmrzlou party“ – oblečte si svetr, udělejte zmrzlinový dort a připijte si na zdraví Pankráce, Serváce a Bonifáce. Ať si mráz klidně trhne rampouchem!
Zmrzlí muži a dárky? Proč ne!
A teď ruku na srdce – kdy jste naposledy dali někomu dárek jen tak, že měl svátek? Pokud znáte nějakého Pankráce, Serváce nebo Bonifáce (ano, stále se tak někdo jmenuje!), máte jedinečnou šanci ho překvapit. A kdyby náhodou ne – vždycky se hodí záminka k potěšení někoho blízkého. Na Dárkoviny.cz máme naštěstí dárky nejen pro svaté, ale i pro hříšníky, zahrádkáře, mrazuvzdorné babičky a romantiky s termoskou.
Takže až se příště zeptá někdo: „Kdo jsou ti Pankrác, Servác a Bonifác?“, vy už budete vědět. A možná vytáhnete i nějakou tu pranostiku ze šuplíku – nebo rovnou teplý čaj. 😊